Přeskočit na obsah

Tomas Jonsson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tomas Jonsson
Osobní informace
Datum narození12. dubna 1960 (64 let)
Místo narozeníFalun, Švédsko
StátŠvédskoŠvédsko Švédsko
Výška178 cm
Hmotnost79 kg
Klubové informace
Aktivní roky1977–1998
Poziceobránce
KlubyFalun IF (SWE2)
MODO Hockey (SWE)
New York Islanders (NHL)
Edmonton Oilers (NHL)
Leksands IF (SWE)
Draft NHLV roce 1979 jako 25. celkově
týmem New York Islanders
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na ZOH
bronz ZOH 1980 Švédsko
zlato ZOH 1994 Švédsko
Mistrovství světa v ledním hokeji
bronz MS 1979 Švédsko
stříbro MS 1981 Švédsko
stříbro MS 1986 Švédsko
stříbro MS 1990 Švédsko
zlato MS 1991 Švédsko
stříbro MS 1995 Švédsko
Kanadský pohár
semifinále KP 1987 Švédsko
Mistrovství světa juniorů
stříbro MSJ 1978 Švédsko 20
bronz MSJ 1979 Švédsko 20
bronz MSJ 1980 Švédsko 20
Mistrovství Evropy juniorů
zlato MEJ 1977 Švédsko 18
Stanley Cup
vítěz 1981/1982 New York Islanders
vítěz 1982/1983 New York Islanders
Švédská liga ledního hokeje
vítěz 1978/1979 MODO Hockey

Tomas Jonsson (* 12. dubna 1960 ve Falunu, Švédsko) je bývalý švédský hokejista a v současnosti hokejový trenér.

Hráčská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Začínal v rodném městě ve druholigovém Falun IF, v roce 1977 přestoupil do MODO Hockey a hrával nejvyšší švédskou ligu. V roce 1979 byl draftován do NHL týmem New York Islanders. V NHL debutoval v sezóně 1981/1982. Hned v prvním ročníku získal s týmem Islanders Stanley Cup a stal se tak teprve třetím evropským hokejistou, který tohoto úspěchu dosáhl. V následující sezóně tým z New Yorku vítězství v NHL zopakoval.
V New York Islanders působil Tomas Jonsson až do roku 1989, kdy byl vyměněn do Edmonton Oilers. Tam však nezůstal dlouho, ještě téhož roku se vrátil do Švédska a zakotvil v Leksands IF. Tam hrál až do roku 1998, poté kariéru zakončil ve Falunu.

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Za Švédsko odehrál 203 mezinárodních utkání. Má šest medailí z mistrovství světa, v roce 1991 byl členem týmů mistrů světa. V roce 1994 se švédským týmem zvítězil na olympijských hrách v Lillehammeru, čímž se spolu se spoluhráči Hakanem Loobem a Matsem Näslundem stal prvními členy Triple Gold Clubu sdružujícího hráče, kteří ve své kariéře získali olympijské zlato, titul mistra světa i Stanley Cup.

Trenérská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Působí jako trenér u dánského prvoligového týmu EfB Ishockey a současně jako asistent u dánské reprezentace.

Úspěchy a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Individuální

[editovat | editovat zdroj]
  • nejlepší nováček švédské ligy 1978
  • člen All-stars týmu MS juniorů do 20 let 1980
  • člen Triple Gold Clubu - od roku 1994
  • držitel Zlatého puku pro nejlepšího hokejistu švédské ligy 1995
  • člen hokejové Síně slávy mezinárodní hokejové federace - od roku 2000

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]